Při volbě vzdělávací strategie respektujeme poznatky o způsobech učení dětí předškolního věku. Nejvýznamnější způsob učení je spontánní učení, které probíhá formou hry, kterou si dítě volí podle svého zájmu. Dále dětem nabízíme vzdělávací činnosti, které připravuje pedagog. Podle míry vedení jsou nepřímo řízené (pedagog dává dítěti možnost výběru z rozmanité nabídky) nebo řízené vzdělávací činnosti. V obou typech vzdělávacích činností
působí pedagog v roli průvodce dítěte na jeho cestě za poznáním. Přístup pedagoga je podporující a projevuje se respektující komunikací.
Hlavní vzdělávací strategie, které v naší mateřské škole používáme jsou:
1. Učení hrou
- Je to nejpřirozenější způsob učení dětí předškolního věku
- Dětem nabízíme didaktické hry, námětové hry, manipulační aktivity, psychomotorické hry, pohybové hry s pravidly, hudebně-pohybové hry
- Rozvíjí všechny klíčové kompetence i základní gramotnosti skrze vlastní aktivitu a prožitek, tvořivé myšlení, řešení problémů, komunikační i motorické dovednosti
2. Učení prožitkem
- Využívá emocí, smyslů, zapojení celého těla
- Dětem nabízíme práci s příběhem, dramatizaci, experimenty i námětové hry
- Posiluje kritické myšlení, porozumění, paměť, vnitřní motivaci, zapojení emocí, smyslové vnímání, zážitky i vztah k tématu
3. Kooperativní učení a spolupráce
- Děti pracují společně – učí se naslouchat, rozhodovat, dělit se o odpovědnost
- Dětem nabízíme námětové hry, manipulační aktivity ve dvojici nebo ve skupině, společné tvorby (výtvarné, stavění, projekty)
- Rozvíjí kompetence sociální, komunikační a řešení problémů, dále domluvu, vyjednávání, respekt a odpovědnost
4. Sociální učení
- Probíhá přirozeně v každodenních situacích - děti se učí pozorováním, napodobováním, interakcí a sdílením s ostatními
- Jde o vytváření třídních pravidel, společné řešení situací, sdílení prožitků a zkušeností, dětem nabízíme komunitní aktivity a hry
- Zaměřuje se na rozvoj sociálních dovedností, empatie, spolupráce, řešení konfliktu, prosociálního chování, napomáhá k rozvoji empatie, porozumění sociálním pravidlům, prosociálnímu chování
5. Badatelsky orientované učení
- Děti pozorují, zkoumají, objevují, kladou si otázky, experimentují, hledají souvislosti
- Děti si vedou i záznamy z pozorování – kresbou, slovem či fotkou
- Rozvíjí kompetence k učení, kritické myšlení, digitální i přírodovědnou gramotnost, logické myšlení
6. Diskuzní kruh
- Vytváří bezpečný prostor pro otevřenou komunikaci, naslouchání druhým, sdílení myšlenek, pocitů, chápání různých pohledů, popis prožitků, řešení konfliktů
- Je využíván i k plánování, řešení problémů, reflektování společných zážitků
- Využívá se i pro reflexy a sebehodnocení – děti se učí zastavit a přemýšlet o tom, co dělaly, co se naučily, jak to vnímaly
- Posiluje sociální soudržnost třídy, rozvíjí komunikační a občanské kompetence, komunikaci s kritické myšlení
7. Individualizace a podpora samostatnosti
- Pedagog nabízí možnost volby aktivit podle zájmu, tempa, způsobu práce, podporuje samostatné rozhodování
- Patří sem i podpora sebeobsluhy a grafomotorická cvičení podle úrovně dítěte
- Rozvíjí kompetence k učení, řešení problémů, podporuje vnitřní motivaci, děti rozvíjí své silné stránky v souladu s teorií mnohačetné inteligence
8. Propojování oblastí a smysluplné situace
- Aktivity propojují více oblastí učení, jsou zakotveny v reálném životě, dávají dětem smysl, pomáhají vnímat souvislosti a přenášet dovednosti do praxe
- Jde o komplexní činnosti např. výlety, plánování oslav, péče o záhony, příprava vystoupení, ale i práce s literaturou
- Začlenění témat do každodenního života
- Děti propojují poznatky napříč oblastí, učí se v reálných a praktických situacích